Projekt multiplatformní přístup pro datové schránky

Fedora 12, GNOME a oznamovací oblast na dva řádky

GNOME 2.28.0Není to ani tak dávno, kdy jsem řešil dvouřádkovou oznamovací oblast pro GNOME 2.26.3. Tato funkce bohužel není obsažena ani v novém GNOME 2.28.0, které je jako výchozí prostředí pro Fedoru 12, kterou jsem si již odvážně, i když je ve stádiu RC, nainstaloval na notebook. Počáteční dojmy jsou zatím velmi pozitivní, ale o tom možná jindy, až bude i na desktopu a já se s ní více osahám.

Dřív, než přejdu na novou verzi Fedory si jí vždy napřed nainstaluji virtuálně a zkouším, zda funguje vše potřebné jak má. To už posledních několik let funguje, takže jsem se poslední dobou začal věnovat méně podstatným věcem, jako jestli funguje můj časem vymazlený skin no a mimo jiné i onen patch na dvouřádkovou oznamovací oblast.

Důvod, proč si vedu tyto stránky se, ne poprvé, vyplatil a já si jednoduše zjistil závislosti a odkud stáhnout zdrojové kódy ze zápisku GNOME oznamovací oblast na dva řádky. Letmým okem jsem projel zdrojový kód, jestli na něj pánové čirou náhodou nesáhli, mé předpoklady se naplnily, ne nesáhli.

Takže jsem si opět stáhl patch, upravil jej, nainstaloval závislosti, patch aplikoval, dal configure, make a chyba =) Nevím jestli je problém ve Fedoře, GNOME 2.28 nebo kde, ale řádek 46 v souboru gnome-panel-2.28.0/applets/clock/calendar-window.c includuje gnome-desktop-utils.h timto způsobem

#include <libgnome /gnome-desktop-utils.h></libgnome>

Na první pohled nic neobvyklého, problém ovšem je, že gnome-desktop-utils.h neni v /usr/include/libgnome/ ale v /usr/include/gnome-destkop-2.0/libgnome, takže je potřeba změnit řádek 46 na

#include <gnome -desktop-2.0/libgnome/gnome-desktop-utils.h></gnome>

Nyní již kód půjde zkompilovat. Ovšem jestli to někdo minule zkoušel, určitě ví, že to není ono.

Pokračovat ve čtení »

GNOME oznamovací oblast na dva řádky

GNOMEPosledních pár dní hledám nějaké přijatelné řešení nastavení mé pracovní plochy. Jedná se mi hlavně o možnost mít otevřeno mnoho oken na více plochách naráz, aby byly seskupené pod jedno tlačítko na panelu, pokud možno znázorněné pouze ikonkou, ne ikonkou a názvem okna, při kliknutí na tuto ikonku budu přenesen na plochu, kde se ono okno nachází, ne že se okno přenese na plochu, kde jsem já a podobně.

Řešení se nakonec povedlo docílit více než dobře za pomoci Dockbaru z gnome-look.org. Trošku hrátek v GIMPu a dokonalost sama.

Panel s velkými ikonkami v oznamovací oblasti
Levá strana je dokonalá, pravou jsem takhle nechat nemohl

Funguje to jednoduše, a přesně tak, jak jsem si představoval. Když okno není minimalizované (nezáleží, na jaké virtuální ploše je) je ikonka barevná, je-li okno minimalizované, je černobílá (viz. Terminal Server Client – 4. ikonka zprava), pokud je nějaká aplikace zaplá vícekrát a jedno okno je minimalizované a další není/nejsou, je ikonka barevná napůl (viz. ikonka Chromia), pokud je okno aktivní, je pozadí světlejší (viz. Gimp) a pokud si okno žádá o pozornost, je pozadí červené, nebliká, to mě přivádí k šílenství, pouze je obarvené (viz. Gajim).

Pokračovat ve čtení »

Fedora 12 „Contantine“, příští týden Alpha verze

FedoraJiž příští týden vyjde Alpha verze připravované Fedory s kódovým označením Contantine. Pro nedočkavé (jako já) je možnost vyzkoušení již teď, a to povoleném Rawhide zdroje, což pro nezkušené, a lidi co se vyloženě nechtějí vrtat v systému doporučuji ve virtuálním stroji, rozhodně ne na pracovním シ

Co nás čeká, co nás nemine? Jako vždy hromada nového software, od desktopových prostředí jako Gnome ve verzi 2.28, KDE 4.3 a XFCE 4.8 po nejnovější OpenOffice.org 3.1.1.

Pokračovat ve čtení »

mintMenu a Fedora 11

FedoraLinuxové distribuce a desktopové prostředí se od sebe liší v mnoha věcech a někdy je v jedné distribuci něco řešeno lépe než v jiné, ale samozřejmě vždy záleží na vkusu uživatele. Mě se například strašně líbí hlavní nabídka s názvem mintMenu z distribuce Linux Mint, no a líbila se mi natolik, že jsem se rozhodl jí dopasovat do mého počítače, na kterém běží Fedora 11.

Postupy se dají najít na internetu, ale není nad to mít jej hezky česky a ještě s pár vychytávkama, které se na zahraničních serverech nedočtete =) Byla by to vysranost se nepodělit, takže jsem se rozhodl postup, jak mintMenu do Fedory dostat sepsat. No, konec kenců, jde se rovnou na věc.

Pokračovat ve čtení »

Nefunkční zvuk a Fedora 11?

FedoraNová verze distribuce sebou může přinést nové problémy. Někdy to jsou opravdu bugy, někdy malé mušky a někdy jen špatná výchozí nastavení. Já zatím narazil na dvě věci, které jsem moc nepochopil jak jsou nastavené.

Za prvé to je nefunkční poklepání na touchpad za účelem kliknutí. Celkem mě zamrazilo, že by nová Fedora nedokázala rozpoznat můj touchpad? Nakonec se jednalo o výchozí nastavení, ve kterém je tato funkce vypnutá, divné, ale je to tak, stačilo povolit a spadl mi velký kámen ze srdce.

Za druhé, což je více obvyklý problém a dost lidí nadává na novou Fedoru, že jako jediná distribuce nerozpoznala zvukovku a zvuk nejede. Bohužel se jedná asi o slabší jedince, kteří si prostě chtějí rýpnout, nám, kteří si instalují systém, aby ho používali takový „problém“ nenadělá vrásky na čele. Takoví, co instalují za účelem „ujistit se, že je stejně na hovno“, kdy jsou o závěru který si udělají rozhodnuti ještě před stažením instalačního média, se to rozmlouvá špatně.

Ano, taky nechápu, proč jsou podobné věci takto nastavené, ale je to tak, a pokud chci nějaký systém používat, zjistím kde je chyba. Já zjistil že mi zvuková karta nefunguje taky. Přitom vše se zdálo ok, ale zvuk prostě nejel. Podíval jsem se tedy do nastavení zvuku, opět vše vypadalo dobře. V pokročilém ovládání hlasitosti ovšem člověk hned zjistí, kde je chyba. Položka Front je ztlumená na minimum, stačí jezdce po-posunout nahoru a hle, budiž zvuk.

Takže než nějakou, jakoukoliv, distribuci pošlete někam, že tam či ono nefunguje, zkuste použít mozkové závity.

OpenTTD ve Fedoře 11

FedoraSkvělá klasická hra Transport Tycoon Deluxe ve své open source verzi už i v repozitářích Fedory. Zatím tedy v updates testing. Pokud ale nechcete čekat, než se tato hra dostane do repozitářů oficiálně, můžete postupovat podle mého „návodu“.

Pokud chcete rychle na věc a nepřijde Vám příkazová řádka jako z dob dřevních, můžete rovnou tímto příkazem

1
su -c 'yum --enablerepo=updates-testing install openttd'

Popřípadě používáte-li sudo

1
sudo yum --enablerepo=updates-testing install openttd

Grafickými klikátky by byl postup následující. V Systém > Správa > Zdroje software povolte repozitář Fedora 11 – i386 – Test Updates (používáte-li x64 bude tam místo i386 asi něco jiného =)). Viz obrázek.

Nastavení repozitářů
Tak nějak by jste měli mít nastavené zdroje software

Načtou se nové informace o software. Nyní už v Systém > Správa > Přidat/Odebrat software dejte hledat openttd, viz další obrázek.

Instalace OpenTTD

No a zbývá už jen najít OpenTTD v menu a užívat nechutně návykovou hru =) Přeji hodně promarněných večerů nad touto hrou ;-)

Nainstalované OpenTTD OpenTTD
Nyní již OpenTTD najdete v repozitářích a užijte si TTD v celé své kráse

xzone.cz napaden virem HTML/Framer

Možná jste o něm už slyšeli a dost pravděpodobně na Vás už vyskočil na více místech. Vir HTML/Framer, „spolupracující“ především s Total Commanderem se dostal i na stránky xzone.cz specializující se především na prodejen nejen počítačových her.

Vir ma za úkol pro svého majitele především shromažďovat hesla k ftp přístupům, které má napadený člověk uložené v Total Commanderu, ne jen že tyto hesla kdo ví kam odešle, ale navíc na stránky, ke kterým máte hesla uložené nahraje opět svůj škodlivý kód a tak se šíří dál.

O tomto viru vím delší dobu a dosud mi byla známa kobinace Total Commander + Windows + Internet Explorer. Na mně ovšem vyskočil v Opeře. Chránit se dá tedy dvěmi způsoby, neukládat hesla do Total Commanderu, nebo používat úplně poslední vývojový Total Commander, který soubor s hesly již šifruje (a který naštěstí mám nainstalovaný na PC v práci =)).

Kdo by to byl ale čekal, že i na stránkách xzone.cz, o kterých sem si myslel, že jsou na trochu profesionálnější úrovni se tohle stane, hochům nezbývá, než kód ze stránek odstranit a poměnit hesla k FTP účtům, hodně štěstí pánové.

Kompatibilita Linuxu s Windows

Dnes jsem narazil na zajímavý příspěvek v diskuzi, kde uživatel Windows shrnul své roční zkušenosti s Fedorou a odůvodnil, proč se nakonec vrací zpět k Windows (Vista). Podle toho co psal, to vypadalo, že opravdu bojoval a i odůvodnil svůj důvod k návratu a přiznal, že je asi moc závislý na OS Windows.

Problémem autora bylo, že hledal Windows s jinou nálepkou. Pokusy o rozcházení Windows aplikací, ladění vzhledu klasických Windows (stejná nabídka „Start“, ikonky, vzhled Windows 2000 atd..) to prostě není GNU/Linux. Čím mi asi vyrazil dech nejvíce bylo, že by se Linux, aby byl lepší pro přechod uživatelů z Windows, měl Windows víc podobat a měl by být víc kompatibilní.

V tom měl rozhodně pravdu, bylo by to snažší, ale kde bychom to potom byli? Dostat jakoukoliv distribuci do podoby Windows není problém [2, 3, 4], s tou kompatibilitou aplikací už do určité míry problém je. Windows má své api, vývojové nástroje a technologie.

Pokud má být aplikace multiplatformní, musí se tak psát hned od začátku a musí se podle toho zvolit technologie, za pomoci kterých se aplikace bude vyvíjet. Napíšete-li svou aplikaci v .NET a projistotu ji svážete s MSSQL, nemůžou se uživatelé této aplikace divit, že až se rozhodnou pro Linux, nebo jakýkoliv jiný ne-MS systém, budou mít nemalý problém.

To je ale jiná kapitola, ještě větší problém je, si myslím, instalace těchto nemultiplatformních aplikací na jinou platformu, než pro kterou byly napsány. Dokud se budou uživatelé Linuxu škrábat na hlavě nohou, asi se to moc daleko s multiplatformností všech, nebo alespoň většiny, aplikací nedotáhne. Je sice krásné, že máme věci jako Wine a podobně, ale na co? Aby jsme instalovali něco, co si programátor oné aplikace nepřeje aby sme používali? Nebo aby jsme podporovali jeho lenost psát multiplatformně? Je to prasárna a ještě ji lidi podporují.

Proč by měl být Linux více kompatibilní s Windows?

Pokud chce mít člověk jednoduchým způsobem na počítači dualní boot, teda dva operační systémy, například Windows a Linux, nainstaluje napřed Windows a až poté Linuxovou distribuci a to z jednoho prostého důvodu. Windowsácký bootloader není dvakrát přátelský k ostatním operačním systémům a když máte Linux a poté nainstalujete Windows, už se do Linuxu nedostanete, jelikož Windowsácký bootloader bere ostatní OS jako plevel a vůbec se jima nezabývá.

GRUB, který používá nejen Linux ovšem ostatní systémy včetně Windows rozpodná a při spuštění počítače Vám nabídne možnost výběru, do kterého operačního systému se chcete přihlásit. Kompatibilita mezi Linuxem a Windows? 1:0 pro Linux.

Když už máte nainstalované Windows a instalujete například Ubuntu, ihned při instalaci rozpozná nainstalované Windows a nabídne možnost import účtů a dokumentů z Windows. Když instalujete Windows na počítač, kde už je Linux, nejen že Windowsácký bootloader znemožní přístup do Linuxu, ale oddíl disku, na kterém je Linux bere jako neznámý, chce se mi říct rovnou neznámy svět, černou díru, nic…. Jiný systém pro Windows prostě neexistuje. Kompatibilita mezi Linuxem a Windows? 2:0 pro Linux.

Když už máte oba tyto systémy nainstalované, máte možnost z Linuxu přistupovat na Windows FAT/NTFS disky, kopírovat z nich nebo na ně, prostě s nima plnohodnotně pracovat. Windows Linuxové oddíly vidí opět jako neznámé popřípadě volné místo, které by nejraději přeformátovalo. Kompatibilita mezi Linuxem a Windows? 3:0 pro Linux.

A takhle bych mohl pokračovat opravdu hodně dlouho. Ano, v jistém směru výše zmíněný člověk má pravdu. Windows jsou skoro všude a praktický jediný způsob jak může Linux získat větší zastoupení na trhu je přebrat lidi Microsoftu a tedy jim ulehčit přechod z Windows na Linux touto vzájemnou touto kompatibilitou ze strany Linuxu.

A nebo jít prostě svou cestou a nabídnout něco, co Windows nemají a prosadit to jak se patří. Mě si Linux dostal tím, že je zadarmo, je lehký na správu, nemusím zabíjet systémové prostředky antivirovým programem, Firewallem (v Linuxu je firewall řešen trochu jinak než ve Windows, kde je nejlepší řešení program třetí strany), správou balíčků, nemusím se bát jít na jakoukoliv stránku, můžu si ho přizpůsobit obrazu svému úplně ve všem, nejsem otravován přiblblou aktivací, ověřováním pravosti, po reinstalaci vše funguje, neřeším ovladače, prostě a jednoduše můžu pracovat.

Kompatibilita je krásná věc, ale musí být vzájemná, nevím proč by měl Linux pořád držet krok s kompatibilitou s Windows. Když Windows/Microsoft nechce ostatní OS, proč by měly ostatní OS chtít Windows. Takže větší kompatibilita Linuxu s Windows? Ne, už teď je kompatibilní až moc!

Anonymní Opera = Privoxy + Tor

V závislosti na posledním zápisku sem se rozhodl napsat, jak si zprovoznit kombinaci Privoxy a Toru s Operou. Poslouží to pěkně jako opora mé paměti, jak jsem to vlastně dělal, a snad i některým zabloudilým ovečkám to pomůže v anonymizaci jejich brouzdání.

Nainstalujeme si tedy výše zmíněné Privoxy a Tor. Absolutně s největší pravděpodobností je najdete v repozitářích stejně, jako jsem je našel já.

Privoxy je proxy server, který se startuje samozřejmě jako služba, podrobný popis si můžete přečíst z obrázku.

Instalace Privoxy
Instalace Privoxy z repozitářů

Pokračovat ve čtení »

VirtualBox s 3D akcelerací i v Linuxu

VirtualBox je freeware virtualizační řešení, existující i v opensource edici. Již nějaký ten pátek zvládá 3D akceleraci OpenGL v hostovaných systémech Windows. Od nové verze přibude i podpora pro GNU/Linux.

Co jsem tak letmo mohl beta verzi verze 2.2 vyzkoušet opravdu to funguje, nějak =) Zatím to není dokonalé a ve virtualizované Fedoře při pokusu zapnout akcelerovanou plochu se restartovaly Xka, Linux Mint po nainstalování podpory už ani nenaběhl po přihlášení, KDE 4.2 stejně tak a v jediném, asi protekčně =), Ubuntu podpora fungovala svkěle.

Uvidíme, zda se do finální verze 2.2 podpora zlepší a bude fungovat stejně bezproblémově, jako mi fungovala ve Windows virtualizovaných stanicích. Tak jako tak by bylo super testovat Linuxové distribuce s funkční akcelerací, především tedy nové KDE 4.